Moderní mobilita prochází bezprecedentní transformací a technologický pokrok činí vozidla stále bezpečnějšími. Nedávná zpráva Economist Enterprise „Safety in Motion: Driving trust in modern mobility“, podpořená společností Brembo, však odhalila překvapivou dichotomii ve vnímání bezpečnosti: zatímco se většina lidí při každodenním dojíždění cítí bezpečně, odborníci z oboru mají výrazně větší obavy.
Tato studie, založená na průzkumu mezi více než 6 000 respondenty na deseti globálních trzích, vrhá světlo na jednu z nejzásadnějších výzev moderní bezpečnosti silničního provozu: „mezeru v důvěře“.
Confidence Gap: Znepokojivá realita
Zpráva odhaluje překvapivou a potenciálně nebezpečnou skutečnost: 90 % účastníků silničního provozu tvrdí, že se při svém každodenním cestování cítí bezpečně, zatímco stejnou důvěru sdílí pouze 45 % odborníků v oblasti mobility – inženýrů, politiků a provozovatelů. Tento nesoulad mezi vnímáním veřejnosti a hodnocením odborníků označujeme jako „confidence gap“.
Jean Todt, zvláštní vyslanec generálního tajemníka Organizace spojených národů pro bezpečnost silničního provozu, zdůraznil, že tato přehnaná důvěra může vést lidi k podstupování zbytečných rizik. Pro společnost Brembo, jejímž posláním je vytvořit „budoucnost bez nehod“, má pochopení a řešení tohoto rozdílu ve vnímání zásadní význam.
Proč se uživatelé cítí tak bezpečně?
Vysoká důvěra uživatelů je podpořena různými vjemy a hmatatelnými pokroky:
• Technologický pokrok a rychlá modernizace: Uživatelé vnímají významná technická zlepšení v oblasti bezpečnosti vozidel a infrastruktury. Například lepší brzdy, pevnější konstrukce a chytřejší systémy ochrany při nárazu v posledních desetiletích výrazně snížily rizika. Rychlá modernizace — s novou infrastrukturou, chytřejšími vozidly a pokročilými technologiemi — je vnímána jako důkaz vyšší bezpečnosti.
• Obeznámenost s technologiemi: Některé demografické skupiny, například mileniálové (94 % vysoká důvěra), kteří vyrůstali s mnoha novými technologiemi, bývají otevřenější a mají větší důvěru v inovace integrované do moderní mobility. Pozitivní vnímání technologií roste s praktickou zkušeností.
• Přeceňování schopností automatizovaných systémů: Existuje tendence přeceňovat bezpečnost technologií automatizace mobility. Tato důvěra však může vést ke snížení pozornosti a podcenění skutečných omezení technologie. Zejména na „optimistických“ trzích, jako jsou Brazílie, Čína a Indie, kde je rozdíl v důvěře širší (94 % uživatelů vs. 18 % profesionálů) a úmrtnost je nejvyšší, veřejný optimismus předbíhá skutečné výsledky a může potlačovat poptávku po zlepšeních.
• Vnímání vlastního chování: Přestože uživatelé vykazují vysokou důvěru, paradoxně považují za hlavní příčinu problémů v oblasti bezpečnosti mobility své vlastní řidičské chování (rozptýlení, únavu, porušování pravidel) (26 %). Zároveň uznávají nadměrné spoléhání na technologie jako svou hlavní obavu o bezpečnost (49 % v Indii, 39 % v Německu).
• Důvěra ve schvalování a zkušenost: Když je představena nová bezpečnostní funkce, uživatelé mají tendenci důvěřovat osobní zkušenosti, regulaci a schválením ze strany státních orgánů.
Proč jsou profesionálové méně sebejistí?
Profesionálové v oboru, kteří technologiím hlouběji rozumějí, si uvědomují jak jejich potenciál, tak jejich omezení. Jejich hlavní obavy jsou následující:
• Interakce člověk–stroj jako hlavní riziko: Pouze 3 % profesionálů označují mechanické poruchy za primární příčinu problémů s bezpečností mobility. Naopak největší obava se týká interakce člověk–stroj:
◦ Nesprávné používání nebo nepochopení automatizovaných systémů: 30 % profesionálů uvádí nesprávné používání nebo nepochopení systémů podpory řidiče jako hlavní příčinu bezpečnostních problémů.
◦ Rozptylující funkce: 24 % upozorňuje na to, že palubní funkce mohou odvádět pozornost uživatelů od silnice.
• Marketing, který neodpovídá realitě: Rozšířenou obavou (65 % profesionálů) je, že reklama má tendenci zveličovat schopnosti systémů, naznačovat menší potřebu pozornosti řidiče (62 %) a zdůrazňovat přínosy na úkor omezení (60 %). To může vést k tomu, že uživatelé budou méně ostražití.
• „Dluh v názvosloví“ a nekonzistentní terminologie: Termíny používané pro nové technologie (např. „Autopilot“, „ProPILOT“) často uváděly řidiče v omyl a vedly je k přesvědčení, že auta jsou plně autonomní, i když stále vyžadovala jejich plnou pozornost. To vyvolalo deziluzi a nedůvěru.
• Okamžik „přesunu pozornosti“: Profesionálové označují okamžik, kdy se řízení přesouvá ze systému na řidiče, za zásadní rizikový bod. Pokročilé systémy podpory řidiče často nedokážou udržet řidiče skutečně zapojeného a řidiči se učí obcházet varování. Schopnost znovu získat situační povědomí po období nepozornosti je obtížná a vyžaduje čas.
• Nedostatečná koordinace mezi regulátory a odvětvím: 68 % profesionálů označuje slabou koordinaci mezi regulátory a odvětvím za hlavní bod selhání v řízení bezpečnosti mobility. To vede k roztříštěným standardům a zmatku pro uživatele.
• Lidské chování jako proměnná návrhu: Profesionálové uznávají, že lidské chování je obtížné kontrolovat (např. používání mobilních telefonů při řízení nebo nepoužívání bezpečnostních pásů zůstávají rozšířenými problémy navzdory předpisům). Proto musí být bezpečnost integrována do návrhu systému, přičemž lidské chování je třeba chápat jako proměnnou, kterou je nutné řídit, nikoli jen jako otázku souladu s předpisy.
Stručně řečeno, zatímco uživatelé spoléhají na viditelný pokrok a osobní zkušenost, profesionálové vidí zákulisí a rozpoznávají složitost interakce člověk–stroj, omezení technologií a výzvy v oblasti správy a komunikace. Tato mezera v důvěře je nebezpečná, protože přehnané sebevědomí uživatelů může vést k rizikovému chování, zatímco povědomí odborníků se nepromítá do dostatečného veřejného tlaku na nezbytná zlepšení.
Závazek Brembo k bezpečnější budoucnosti
Ve společnosti Brembo jsme pevně přesvědčeni, že pokročilé technologie nejsou problémem, ale součástí řešení. Výzkum ukazuje, že s tím, jak se technologie stávají schopnějšími, se musí odpovídajícím způsobem vyvíjet i důvěra. Naším závazkem jsou odpovědné inovace, které podle zprávy dosahují nejvyšší účinnosti tehdy, když lidé plně chápou jak schopnosti, tak omezení systémů.
Technologie, jako je Sensify, která nezávisle řídí brzdné síly na každém kole pro přesnější a předvídatelnější chování vozidla, jsou příkladem našeho přístupu. Při testech na trati s Michelin zkrátil Sensify nouzovou brzdnou dráhu až o čtyři metry z rychlosti 90 km/h, a to i na mokrém povrchu. To je konkrétní důkaz, že bezpečnost se buduje skutečným výkonem, transparentností a odpovědným nasazením.
Akční plán k překlenutí této propasti
Zpráva „Safety in Motion“ navrhuje jasný plán, jak obnovit důvěru. Pro Brembo a celý soukromý sektor jsou prioritami:
• Transparentnost jako základ: Je nezbytné zavázat se k pravidelnému a veřejnému vykazování bezpečnostních výsledků, včetně údajů o nehodách a metodik. To by měl být nepřetržitý standard odpovědnosti, nikoli jen reakce na krize.
• Marketing v souladu s realitou: Marketingová tvrzení musí jasně uvádět provozní podmínky dané funkce a požadavky na řidiče. Názvy funkcí naznačující autonomii nad rámec schváleného použití by měly být odstraněny.
• Přetvoření přechodu pozornosti mezi člověkem a strojem: Okamžik, kdy se řízení přenáší ze systému na řidiče, představuje bod nejvyššího rizika. Je zásadní přistupovat k tomu jako k hlavní architektonické výzvě v oblasti bezpečnosti a zajistit, aby výstražné systémy podporovaly skutečné zapojení řidiče, nikoli jen minimální soulad.
Pro Brembo znamená překlenutí propasti důvěry nejen vývoj špičkových technologií, ale také zajištění toho, aby komunikace s uživateli a jejich vzdělávání byly stejně pokročilé. Naše odhodlání k budoucnosti s nulovým počtem incidentů nás vede k tomu, abychom byli klíčovým hráčem v tomto společném úsilí. Společnou prací s regulačními orgány, průmyslovými sdruženími a spotřebiteli můžeme zajistit, aby vnímání bezpečnosti odpovídalo realitě a mobilita byla skutečně bezpečnější pro každého.